Trénink paměti, brain jogging, kognitivní fitness – tyto pojmy zažívají boom. Ale co skutečně přináší řešení hádanek na chytrém telefonu nebo hraní sudoku? Věda byla dlouho skeptická k tomu, zda trénink specifického úkolu skutečně vede k celkovému zlepšení inteligence. Dnes víme: Je to složitější, ale také zajímavější, než se čekalo.
Neuroplasticita: Základ všeho
Nejdůležitějším průlomem ve výzkumu mozku posledních desetiletí bylo zjištění, že mozek zůstává plastický až do vysokého věku. Není to fixní orgán, ale dynamická síť, která se fyzicky mění, když ji vystavujeme novým výzvám. Každá nová informace, každá nová dovednost vytváří nová spojení mezi neurony.
„Transfer-efekt“
Velká vědecká otázka zní: Existuje transfer-efekt? Když budeš v aplikaci sledovat tečkované čáry, budeš pozornější i v reálném životě? Studie (např. slavná studie COGITO Institutu Maxe Plancka) ukazují, že kognitivní trénink má skutečně měřitelné efekty na kapacitu pracovní paměti – za předpokladu, že je trénink dostatečně intenzivní a rozmanitý.
Mýtus nebo realita?
Rozšířeným mýtem je, že využíváme jen 10 % svého mozku. Pravda je taková: Využíváme téměř 100 %, ale ne všechno najednou. Brain jogging pomáhá zvyšovat efektivitu komunikace mezi jednotlivými oblastmi mozku.
Vědecky podložené metody
Které druhy tréninku mají nejsilnější důkazy? Jsou to méně ty „izolované cviky“, ale spíše komplexní nároky:
Cvičení Dual N-Back
Jediný cvik, u kterého mnoho studií prokázalo zvýšení fluidní inteligence (schopnost řešit komplexní problémy). Maximálně vyzývá pracovní paměť.
Všímavost a meditace
Vědecky podloženo: Pravidelná meditace fyzicky zvětšuje šedou hmotu v hippocampu, centru pro učení a paměť.
Budování kognitivní rezervy
Vědci často mluví o „kognitivní rezervě“. Ten, kdo svůj mozek celoživotně vyzývá – učením se novým jazykům, hraním na hudební nástroje nebo náročnými sociálními kontakty – si buduje polštář, který může výrazně oddálit příznaky degenerativních onemocnění, jako je demence.
Metabolické efekty při kognitivní zátěži
Novější výzkumy pomocí fMRI ukazují, že při nezvyklých kognitivních úlohách prudce stoupá spotřeba glukózy ve specifických kortikálních oblastech. S rostoucím cvikem (automatizací) tato spotřeba opět klesá – mozek pracuje „ekonomičtěji“. To vysvětluje, proč je pro tréninkový efekt tak důležitá neustálá změna.
Závěr
Věda za brain joggingem ukazuje: Neexistuje žádná zázračná pilulka, ale neustálá výzva se vyplácí. Nejlepších výsledků dosáhneš, když kognitivní trénink zkombinuješ s pohybem, zdravou stravou a všímavostí. Zůstaň zvědavý/á – tvůj mozek ti poděkuje.