Budování odolnosti: Umění znovu vstát

roč se někteří lidé při ranách osudu hroutí, zatímco jiní z nich vycházejí posíleni? Tajemství nespočívá v absenci bolesti, ale ve schopnosti ji zpracovat. Japonci pro to mají krásnou metaforu: Kintsugi. Když se rozbije vzácná keramická miska, nevyhodí se. Opraví se zlatým lakem. Praskliny zůstávají viditelné – ale právě ony činí předmět jedinečným a hodnotnějším než dříve.

7 pilířů odolnosti

Odolnost je jako psychologický imunitní systém. Můžeme ji trénovat. Zde je sedm mentálních základů, na kterých staví vnitřní síla.

Optimismus

Ne naivní „všechno bude dobré“, ale hluboká důvěra, že krize jsou časově omezené a lze je zvládnout.

Akceptace

Přijetí toho, co nelze změnit. Neplýtvat energií na boj s realitou, ale využít ji k hledání řešení.

Orientace na řešení

Cesta od zaměření na problém („Proč já?“) k zaměření na akci („Jaký je další krok?“).

Seberegulace

Schopnost ovládat impulsivní pocity a nenechat se spláchnout vlnou úzkosti.

Odpovědnost

Opuštění role oběti. Uvědomění si, že člověk má vždy volbu – minimálně ve své vlastní reakci.

Síť vztahů

Silné sociální vazby jsou záchrannou sítí. Přijetí pomoci je znakem síly, nikoli slabosti.

Plánování budoucnosti

Cíle a vize nám dávají důvod pokračovat. To „proč“ činí ono „jak“ snesitelným.

Posttraumatický růst

Často slýcháme o posttraumatické stresové poruše (PTSP). Výzkum však ukazuje jiný fenomén, který se vyskytuje dokonce častěji: Posttraumatický růst. Mnoho lidí po překonaných krizích uvádí hlubší úctu k životu, intenzivnější vztahy a nově objevenou osobní sílu.

Jako rostlina, která si prorazí cestu asfaltem, si život najde cestu. Odpor formuje charakter. Bez temnoty bychom světlo nevnímali tak intenzivně.